Kmen skončil

Vážení a milí, tímto dáváme na srozuměnou, že Kmenové žití již skončilo… dostali jsme výpověď z domu a nepodařilo se narychlo najít pokračovací místo… rozutekli jsme se tedy po blízkém okolí.. komunitnímu žití však většina z nás i nadále fandí 😉 Najde-li se tedy někdo, koho by společné bydlení lákalo, jsme tomu stále nakloněni, neváhejte nás kontaktovat 😉
krásné dny, za Kmen Dita

Blog se loučí

Milí případní čtenáři a zbloudilci na naše stránky, jak vidíte, blog již nějakou dobu nežije. A tak přišlo rozhodnutí napsat, co a jak s námi… Takže – zatím stále fungujeme jako komunitní dům v Říčanech, i když momentálně jsou na obzoru jisté změny… ovšem vše je teprve v procesu a možná budeme i další rok/y zde… Témata blogu jsem však již vyčerpala a nikdo jiný se nenechal přesvědčit, aby sem přispíval, a tak se tímto loučím.. Bude-li vás něco o komunitním bydlení zajímat, klidně piště.. Zvídavé návštěvy jsou též vítané 😉 Ovšem blog a stránky se momentálně odmlčí…energii je potřebova nasměrovat jiným směrem 😉
Krásné jarní dny vám přeji, Dita

Ještě letní :-)

Tak se nám léto pomalu ale jistě blíží do finále. Trochu na mne z toho padá smutek :-( Na druhou stranu se ale těším na náš „pravidelný“ režim s lesní školkou, komunitní školou, i na soužití s novými spolubydlícími :-) již teď, přestože jsme se v domě spíše míjeli skrze všechny ty letní aktivity, nám tu začínají krystalizovat velmi zajímavé nápady. Vydržte a pokud se z fáze fantazijních představ přesuneme k reálným plánům, poinformujeme včas i zde 😉

Jinak po roce a půl strastiplného řešení se opět posouváme – Terka s Kohym se stěhují. V plánu byl nový komunitní dům, ale to se prozatím nepodařilo. Čas nás/je tlačil a tak nové bydlení bude ve znamení nejvyššího paneláku v Říčanech :-O Není to ideál, co si budeme povídat (Obzvlášť pro děti, které jsou zvyklé se svobodně projevovat většinu dne, běhat a pracovat na zahradě, zdobit stěny Domu kdekoliv a kdykoliv…). Ale má to i svá pozitiva – třeba parádní výhled ze 7.patra 😀

V Domě tak probíhají stěhovací změny, které s sebou přinesly i proměnu komunitního obýváku v pokoj nově příchozích. Je to škoda, ale jiné řešení to momentálně nemělo :-( Uvidíme, jak nám komunitní žití půjde bez možnosti se potkávat ve společných prostorách..!? (I když možnosti jsou víceméně vždy nějaké a tak to beru jako výzvu – jednu z mnoha, co život teď a tady nabízí ;-))

A to je zase něco málo od nás :-)Přeji krásné pozdně letní dny. Nasávejte plnými doušky 😉

Parně letní

Tak už je to tu :-) Noví spolubydlící jsou v procesu stěhování a „náš“ Honza v procesu odstěhovávání! Do domu nám přibyly dvě kočičky, což přineslo všeobecné nadšení :-) Zatím se drží spíše v ústraní, ale věřím, že jakmile se rozkoukají, budou nám příjemnými a veselými společníky :-)

Co se Honzy týče, chtěli jsme mu uspořádat rozlučkovou oslavu, ovšem on odmítl :-O Prý: „proč? Vždyť se ještě potkáme“ 😀 Tak to jsme moc rádi!!! Jeho odchod v nás vyvolává smutek – Honza, ač tu víc nebyl, než byl (skrze pracovní vytíženost), sem prostě patřil!

Ale tak život běží dál, naše cesty se občas rozcházejí, jindy zase přibližují a protínají a věřím, že vše je tak, jak má být..Takže Honzovi přejeme šťastné kroky a budeme se těšit zase někdy na shledání!

My zbylí si užíváme léta – podnikáme výlety do bližšího i vzdálenějšího okolí, sem tam až do dálav :-) Koupeme se, sluníme, stanujeme, rodinné vztahy utužujeme, mlsáme plody letní i výrobky speciálně pro tyto dny určené (návyk na zmrzliny vzniká neskutečně snadno a rychle, to určitě znáte :-D). No, zkrátka podnikáme vše to, co k létu patří, abychom pak měli přes zimu z čeho čerpat radost a sílu :-) (a já už se během těch báječných letních veder párkrát přistihla, jak se těším na osvěžující a ochlazující plískanice a chumelenice :-D)

Za zmínku snad stojí i to, že náš komunitní dům již začíná být známým – tedy, minimálně po Říčanech :-) Byli jsme doporučeni jako možné útočiště pro jednu ženu a dvě holčičky, které využily místní lesní školky a jejího prázdninového programu, ovšem na dojíždění to měly daleko a tak hledaly možnost přespání. Velmi mile obohatily a zpříjemnily náš komunitní život a letní čas v druhém prázdninovém týdnu!

A to je pár letních zpráviček z Kmenového domu 😉 Mějte krásné dny

Dubnový – nový :-)

Tak tenhle kousek ze mne vytryskl naprosto neplánovaně a nečekaně :-) Tak snad nebude zcela mimo reálný svět 😀

Víte, co je největším pozitivem komunitního bydlení!? To, že když vám dojdou síly, je tu vždycky někdo další, kdo je schopen převzít štafetu! A tak se díky tomu jede neustále dál!

Já, skrz jisté potíže, které se v našem životě vyskytly, vzdala vše, co nebylo životně důležité (a i to leckdy pokulhávalo :-(). Ale skrz „nové“ obyvatele přišly i nové nápady a nová vlna energie!
– a tak zahrada i tento rok dostává novou šanci, přestože jsme se po fiasku z minulého roku (slimáci a plíseň!) této aktivity hodlali vzdát!
– skoro jsme pořádali pingpongový piknik (no, neklaplo to, ale nevadí – tato báječná akce se pouze přesune na jiný, vhodnější termín a třeba pozveme i ctěné čtenáře ;-))
– „noví“ spolubydlící plánují v září vycestovat a my tak plánujeme nové „nové“ spolubydlící :-) (a dokonce máme již adepty! Takže směle do seznamování se..)
– každý člen tu žije svůj příběh, já mohu psát jen za sebe, popř.za naši rodinku a za tu píši, že se pokoušíme rozjet firmičku, která by nám třeba mohla přinést potřebné finance na realizaci vytouženého cohousingu 😀

Tak toť ve zkratce z Kmenového žití. Jaru a komunitním počinům zdar 😉

PS: do sekce o zajímavých stránkách vloženy tři novinky 😉 Tak neváhejte a nakoukněte 😉

Komunitní výlet

povedene

Tak jsme zmobilizovali síly a na popud Honzy vyrazili skoro celokmenově na výlet do Senohrab. K tomu, abysme byli kompletní, chyběl akorát Béda – ten tvrdil cosi o potřebě pracovat, avšak nakonec si kvalitně (snad) odpočinul 😀

Výlet byl naplánován s dostatečným předstihem, abysme se již řádně těšili, avšak předpověď předešlého dne nebyla příliš přívětivá. Resp.mělo lít celý den :-( Akci jsme tedy skoro vzdávali, ale s novým dnem přišla i nová předpověď, počasí se umoudřilo a my nakonec vyrazili, i když mraky byly černé a spršky nás provázely – avšak žádné velké slejváky a deštíků my se nebojíme 😉

Výlet byl pak v poklidném tempu a radostném duchu :-) Proběhla spousta dětských zastávek se spoustou her a hrátek. Navštívili jsme zříceninu Hlásku, Senohrabskou plovárnu, děti si zatočily mlýnským kolem, zahrály na princezny na zbytcích hradu, já si ulovila několik kešek a seznámila se tak s místní historií :-)

No a všem se nám to moc líbilo, takže se těšíme na brzké repete :-)

Únorový

Cítíte to!? Ve vzduchu je opět jaro :-) A to teprve začal únor… ale už to tam zkrátka je :-) A s tím i čerstvá energie a chuť tvořit, měnit… Konec starého roku přinesl bilancování. Začátek nového pak dal pocítit novým dnům s notnou dávkou naděje. Co se nepovedlo loni, může se povést letos. Něco skončilo, ale díky tomu může něco jiného začít. A to mě na životě tolik baví!

A něco málo za života u nás:
Zajímá-li vás komunitní tématika, mohu doporučit dva milé filmy, které se nám v poslední době podařilo shlédnout (ten první dokonce i komunitně :-D) – Paradise trips a Oranžové léto.

S nejstarším Kmenovým dítkem jsme v rámci domácího vzdělávání zvládli přezkoušení. Byla to tedy docela fraška skrze přístup ministerstva k domácímu vzdělávání, ale vyšli jsme z toho bez úhony a posíleni a jedeme vesele dál. Pokud bude vše klapat, nic bych neměnila, tento styl nám vyhovuje víc než velmi :-)

Někteří z domu propadli kouzlu geokešingu a vyrážejí na lovy beze zbraní. Ostatní zatím z povzdálí sledují, vstřebávají a třeba se časem i přidají :-)

Oslovila nás paní z ČT a já se radovala, že budeme šířit myšlenku komunitního žití dál do světa (tedy v rámci naší maličké České republiky, samozřejmě :-)), ale nějak se nám nepovedlo sejít se. No, co se dá dělat – hvězdy z nás tedy zatím nebudou a myšlenku komunitního holt budeme muset šířit přes net či ústně 😀

A už musím běžet, děti si žádají pozornosti.. 😉

Novoroční 2016

Tak už mě zase nějakou dobu svědí prsty a myšlenky volají po zachycení na papír, resp.do Blogu. Když jsem přemýšlela o tom, co jsem doposud psala, a o tom, co bych eventuelně mohla psát dál, přišlo mi to najednou skrze prožitky posledních týdnů (měsíců) všechno hodně povrchní. Ocitla jsem se na rozcestí. Buď můžu pokračovat ve stejném duchu, tedy povrchním popisu našeho Kmenového žití, s psaním skončit anebo jít pod povrch. Vyvstala otázka, proč vlastně celý Blog píši! Odpověď pak byla zásadním uvědoměním. Píši proto, že mi je myšlenka komunitního žití blízká a velmi sympatická! A ráda bych ji přiblížila případným dalším zájemcům 😉 Pojďme tedy pod povrch…

V září 2015 jsme zahájili 4.rok v tomto Domě. Je to úsměvné, protože původní myšlenka byla rok, maximálně dva – a to jak z naší, tak ze strany bytných :-) Naším cílem byla, i nadále zůstává, realizace cohousingu v podobě, v jaké funguje v zahraničí (domovském Dánsku, Rakousku, USA…). Bydlení ve společném domě mělo být prvním krokem a ukázat nám, zda je to vůbec cesta pro nás.. Všem, kteří jsme sem přišli, asi něco v běžném životě scházelo a my to hledali v komunitě. Někteří zde naplnění nenašli – ti odešli. Pro zbylé převážila pozitiva 😉 Podsud zůstávám u povrchního. Slíbila jsem však, že půjdu hlouběji.

Předpokládám, že mnozí tušíte, kam mířím. Pokud někdo o komunitním žití přemýšlí, leccos si dokáže představit i bez reálné zkušenosti. Jedna z věcí, které jsou nasnadě, jsou vztahy. A tak se stalo, že se ani naší minikomunitě toto téma nevyhnulo! Velmi, opravdu VELMI intenzivně to zatřáslo našimi kořeny a vlastně ještě stále třese… Chvíli to vypadalo, že toto Kmen neustojí. Avšak život jde dál, čas běží a lidské malichernosti mizí v minulosti.. V tomto ohledu je komunitní žití naprosto nepřekonatelné! Obnaží vaše slabá místa a jde až na kost. Nikoho nešetří! Ovšem ten, kdo vytrvá, může vyjít neskutečně posílen. Může načerpat sílu, inspiraci i sebedůvěru.

A tak, přestože se naše komunitní žití dotklo těch nejzákladnějších stavebních kamenů, vychází (alespoň pro nás, souKmenovce :-)) v přestřelce „komunitní žití x klasika“ jako vítěz! 😀 Pozitiva i nadále převažují nad případnými negativy. Jedeme dál a napjatě a dychtivě očekáváme, co nás v budoucnosti čeká 😉

Zářijový

Prázdniny skončily a ke svému konci se nezadržitelně blíží také léto. Padá na mne z toho trochu smutek, neb jsem člověk tepla, světla a přírody, ale co naplat, tak to je :-) Zkracující se den i postupné ochlazování nás zahánějí dřív domů a poskytují tak více prostoru pro uvnitřnění i domácí práce :-) Přes léto byl Dům krapek opomíjen, takže jemu příchod podzimu rozhodně svědčí 😀

Rodinka zmiňovaná v Srpnovém blogu je v procesu stěhování. Jsou moc fajn, věřím, že zapadnou a doufám, že se jim tu s námi bude líbit! :-)

S novým školním rokem pak přišlo i nové fungování – navýšení pracovních i školkových úvazků, zahájení domácího vzdělávání, spousta dětských kroužků a z toho všeho plynoucí slaďování a vylaďování… Naštěstí se vše již pomalu usazuje. Také bylo na čase! Vždyť za chvíli jsou tu Vánoce 😀 a my potřebujeme prostor na nachystání krásných svátků pro naše děti a nejbližší 😉

Srpnový

Prazdniny se prehouply do sve druhe pulky a my si je stale uzivame plnymi dousky. Zijeme v pospolitosti Domu i komunitne v ramci Rican.

Z domu odchazi rodina Fabianu, coz znamena 2 volne pokoje. Zda se, ze novi spolubydlici se jiz rysuji. Prozatim jsme vsak ve fazi seznamovani, poznavani a nacitovani se :-) Klapne-li to, pribude fajn rodinka s 2 mini detmi. Eliska (a nejspis i Mada) by byla stastna, neb 1 z mini deti je 2mesicni holcicka – co vic si 7leta (4leta) slecna muze doma prat..? 😉

Do domu se nam take vraci Terka s Madou, ktere byly jiz castecne odstehovane k Tercinemu partnerovi. Vztah se neukazal funkcnim a tak jsou holky zpet s nami. Mame radost! :-) Terka a Mada jsou totiz zakladem naseho komunitniho ziti! Fabianovic rodinka byli spise spolubydlici a nejspis i proto odchazeji. Komunitne jsme prilis nefungovali.

Z letnich akci jsme pak v pospolitosti absolvovali nejake trenzove festivalky a 5 dni v rakouskych Alpach. V mezicase plnime mistni povinnosti pri krmeni kraliku v ekocentru, zalevani rajcat a vyuzivani permanentky na mistnim koupalku :-)

Uzivame leto a zaroven se tesime na zari, kdy se deti rozutecou do lesni skolky a komunitni skoly (ovsem jen na par dnu v tydnu, protoze ziti s nimi si moc uzivame a vidat je jen pri odpolednech a vikendech by pro nas bylo malo ;-))

Takhle tedy plyne leto v Dome :-) Zdravime ctenare…